08. 04. 2024 Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2024

Nominace na Cenu Jiřího Ortena 2024: zaujaly básnické sbírky Flavedo Vasiliose Chaleplise, Dům U Orobinců Ondřeje Krystyníka a román Marka Torčíka Rozložíš paměť

Cena Jiřího Ortena se uděluje mladým talentovaným autorům prozaických či básnických děl napsaných  v českém jazyce. Přihlášeným nesmí být v roce zveřejnění díla více než třicet let. Odborná porota ve 37. ročníku vybrala z 29 přihlášených titulů sbírky sbírky Flavedo (Bílý Vigvam) Vasiliose Chaleplise, Dům U Orobinců (edice Mlat, Větrné mlýny) Ondřeje Krystyníka a román Marka Torčíka Rozložíš paměť (Paseka). Slavnostní vyhlášení vítěze proběhne 15. května 2024 od 20 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v Praze a bude jej streamovat ČTK. Autorská čtení nominovaných autorů se uskuteční 15. dubna od 19 hodin v Kulturním centru Provoz v Ostravě, 30. dubna od 18:30 v Božské lahvici v Praze a také 2. května od 18:30 v Café Paměti národa v Brně.

O nominacích a laureátovi rozhoduje odborná porota, kterou  v 37. ročníku tvoří: spisovatel, básník, kulturní organizátor a překladatel Ondřej Buddeus, spisovatel, básník a novinář Karel Škrabal, redaktor a básník Jonáš Hájek, básník a literární teoretik Libor Staněk a literární historička a kritička Alena Šidáková Fialová, jež se stala předsedkyní poroty.

Cena Jiřího Ortena, již organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, bude podobně jako v předchozích ročnících spojena s finanční prémií pro vítěze ve výši 50 000 Kč a stejně jako v uplynulých dvou ročnících budou 10 000 Kč odměněni i dva další nominovaní. České literární centrum věnuje vítězi Ceny Jiřího Ortena rezidenční pobyt v Evropě, zároveň všichni tři nominovaní obdrží jako dar překlad ukázky z jejich díla do angličtiny, francouzštiny a němčiny pro účely zahraniční propagace.

Kromě výše zmíněných nominací zaujaly porotu svými kvalitami další čtyři knihy, která jsou zařazeny na tzv. longlist porotců. Jedná se o knihu Hany Ditrichové s názvem Pokojně (Pikador Books), Na cestu zpět si zapínám skryté titulky (Adolescent) Eleny Pecenové, sbírku Marie Jehličkové Hořím v kameni (Větrné mlýny) a knihu Marto Kelbl Ani holka, ani kluk (Paseka).

Medailonky nominovaných autorů a jejich děl:

Vasilios Chaleplis: Flavedo (Bílý Vigvam)

Vyjádření poroty: Básnickým textům Vasiliose Chaleplise nelze přiřknout žádnou úhrnnou nálepku, je mimořádně uceleným dialogem různých poetik. V jeho poezii se poznává současnost, jazyk ale není zatížený generačně, ani básnickou tradicí nebo manýrou – je především autonomní. Osobní se setkává s tím, co je nám společné, vytváří obrazy, které připomenou surreálnou imaginaci i digitální glitch, pracuje s absurditou intimity i intimitou absurdity. Hlásí se k místu, kde vzniká. Nezakládá se tu nová básnická ostravština? Možná. Nominaci na Cenu Jiřího Ortena zaslouží i proto, že se mu podařilo najít jasný básnický výraz, který dokáže oscilovat mezi prožitkem a pochopením, mezi emocí a interpretací současnosti. 

Anotace: Vasilios Chaleplis se ve svém básnickém debutu dostává na samou hranici světů – těch intimních, které si neseme v sobě, a těch natolik vzdálených, že je navštěvujeme jen v našich nejdivočejších představách. Básnický subjekt se těmito dálkami nechává unášet, aby se vzápětí vracel zpátky přes pahorky vlastní paměti a toulal se jako flanér krajinou svého dětství i ulicemi přítomnosti. Jednou verše s nadhledem přiznávají životu jeho paradoxní a tragikomickou podobu, jindy zase až v nebezpečném přiblížení ukazují jeho surovou krutost, ale i něhu. Zároveň v nich však zůstává touha zachovat tajemství, jež jsou pro naše putování podstatnější, než se domníváme.

„Flavedo je fantazijní výlet krajinami vlastní paměti i míst, která se skrývají za jejími hranicemi. Knihu jsem věnoval své nedávno zesnulé babičce, která mi od mala vyprávěla úžasné a dechberoucí příběhy ze svého života. Chtěl jsem, aby texty měly všechny odlesky života – od těch tragických a bolestných až po ty veselé, krásné a nadějeplné – a to včetně rozporů, které s sebou přináší,“ uvedl Vasilios Chaleplis.

Vasilios Chaleplis (*1993) patří mezi organizátory a propagátory literárního života v Ostravě. Spoluzaložil kulturní platformu Harakiri Czurakami a mezinárodní literární festival Inverze. Také je jedním z autorů knihy 111 míst v Ostravě, která musíte vidět mapující dynamiku ostravského života. Jeho básnické texty jsou zastoupeny v antologiích i sbornících (Pandezie, Harakiri) a v prvním ostravském poeziomatu. Jako hudební producent vystupuje v elektronických projektech Phil Lemon a chalapeño, se kterým vydal u Korobushka Records album Endless iridescence. V dubnu 2023 mu v jeho domácím nakladatelství Bílý Vigvam vyšel básnický debut Flavedo.

Ondřej Krystyník: Dům U Orobinců (Větrné mlýny, edice Mlat)

Vyjádření poroty: Z různých pokusů o navázání na tradici spirituální lyriky vyhodnotila porota Dům U Orobinců Ondřeje Krystyníka jako nejpůvodnější. Krystyníkovo zralé gesto se obejde bez obvyklých rekvizit, jeho básně jsou suverénně tvarované celky, čitelné i tajuplné, srozumitelné i ztřeštěné, lyrický subjekt má masku studenta, který nedopatřením spálil index. Důmyslně volené jazykové rejstříky se navzájem vyvažují. Krystyník hledá Boha mezi božstvy jakoby na zapřenou, o to však poctivěji.

Anotace: Poezie může být kdekoliv, říká se. V anekdotách, pohádkách, vyprávěnkách, hrátkách, zpovědích i modlitbách. Věci jsou humorné, když jsou pravdivé. Krystyník je pravdivý, performativní, hraje si vážně. Vypráví i lyricky zpívá. Vrací se k rétorické tradici antiky, potuluje se jako trubadúr. Kniha jen jako odrazový můstek k setkání. Suvenýr. Vzpomínka, kterou předá při odchodu dál... Nesoudit, ale nechat se unášet. Potkávat detaily. Vystihnout mlčení dokonale. A k čemu to všechno? Abychom se nemohli vrátit.

„V listopadu 2023 jsem vydal svou první sbírku Dům U Orobinců. Píšu v ní o jídle a o Bohu, dovolávám se zvířat a stěžuju si na doktory. To vše v mořeplaveckém rámování. Nemyslím si, že to vyloženo takto za sebou dává kdovíjaký smysl, ale to nakonec dává máloco,“ řekl Ondřej Krystyník.

Ondřej Krystyník (*1993) pochází z Mariánských Lázní, odkud se odstěhoval do Brna za studiem anglistiky a už v něm zůstal. Od roku 2012 se jednou za čas objevují jeho  básně v některých literárních časopisech. Získal cenu publika při Drážďanské ceně lyriky 2020.

Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Vyjádření poroty: Marek Torčík představil ve svém románu Rozložíš paměť silné a literárně přesvědčivé vyprávění mladého muže, jehož jinakost naráží na předsudky a stereotypy nejen jeho nejbližších, ale i na nepochopení maloměstského světa, v němž vyrůstá. Nominována na Cenu Jiřího Ortena je kniha i za z paměti se tu vynořující vzpomínky na dětství, šikanu, bolest z odmítnutí, ponížení i ran, na lásku, strach i přijetí vlastních stínů – které zdařile evokují nejen individuální lidský osud, ale i dosud spíše přehlížené problémy současné společnosti.

Anotace:  Ve 3:37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny. Křehký debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svým stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis.

„Když jsem Rozložíš paměť psal, neustále jsem narážel na nemožnost alespoň na chvíli nahlédnout druhým lidem do hlavy. Ta kniha se pro mě stala pokusem něco takového udělat. Při psaní mě zajímaly mezery mezi ,já‘ a druhými lidmi, mezery ztělesněné traumaty, třídními i společenskými rozdíly, nebo jen zkreslenými vzpomínkami. Chtěl jsem, aby v knize nebyly žádné záporné postavy, jen skuteční lidé, kteří stejně jako já sám dělají chyby,“ doplňuje Marek Torčík.

Marek Torčík (*1993) je básník, spisovatel a publicista. Pochází z Přerova, žije v Praze, kde také vystudoval anglofonní literatury a kultury na FF UK. V roce 2016 mu vyšla básnická sbírka Rhizomy a od té doby publikoval především časopisecky prózu i básně. V roce 2018 a 2020 se stal jedním z desítky finalistů v česko-slovenské soutěži Básne SK/CZ. Rozložíš paměť je jeho románový debut.

Longlist: tipy porotců

Marto Kelbl: Ani holka, ani kluk

doporučuje Ondřej Buddeus

Queer psaní je důležitým hlasem v současné literatuře – i proto, že dokáže nově artikulovat situaci člověka, který se ocitá na hranici nepsaných norem společnosti, a to mu zásadně, někdy surově a často zbytečně ztrpčuje obyčejný život. Přináší příběhy, které doposud nezazněly. V dětské literatuře se knihy s queer tematikou objevují sporadicky. I proto, že se s nimi pojí otazníky, na které ani dospělí nedokáží dobře reagovat. A poradit si s nimi jako dítě… to je strašně těžký úkol. Knížka výtvarnice Marto Kelbl je v české literatuře pro děti unikátní nejen tematicky – artikuluje s vypravěčskou i výtvarnou suverenitou teenagerský příběh o hledání identity, která není ani mužská, ani ženská. V čistém, komiksovém provedení nese realistický příběh nacházení nebinárního já i nového jména člověka lapeného mezi genderovými normami dospívání, zároveň do osobního příběhu nenásilně vkládá encyklopedická představení historických i současných queer komunit ve světě – od indiánských Two Spirit přes indické Hidžry až po současné Drag Queen v New Yorku. Knížka se opírá o mnohaletý výzkum i osobní zkušenost a výtvarná složka rozvíjí to, co českou ilustrátorskou školu staví na světovou úroveň. Ani holka, ani kluk je knížka důležitá i krásná.

 

Hana Ditrichová: Pokojně

doporučuje Jonáš Hájek

Moji vděčnost si novela Hany Ditrichové nevysloužila ani tak nevšední kompozicí (vypravěčem je pokoj), ani relativně nejzdařilejší třetí částí knihy, přímo vybízející k rozhlasovému zpracování, ale tím, že pro mne objevila genia loci českobudějovického Pražského předměstí. Periferie prochází proměnou, do staré zástavby vesměs v žalostném stavu se zakusuje zástavba nová a proces vylučuje poezii. Vydejte se po stopách knihy.

 

Elena Pecenová: Na cestu zpět si zapínám skryté titulky

doporučuje Libor Staněk

Básnířka a intermediální umělkyně Elena Pecenová i ve své druhé sbírce dokazuje, že pohyb na hranici médií je pro ni velmi přirozeným a produktivním způsobem, jak pojednávat o digitalitě. Interpretačně dráždivé, těkavé a fragmentární básně nevycházejí z klasické tradice tuzemského básnění, ale přesto dokážou svěže hovořit o tak poeticky zatěžkaných pojmech, jako je láska, intimita nebo tělesnost. Realita a virtuálno v této sbírce splývají do jednoho horizontu, v němž se topíme my všichni. 

 

Marie Jehličková: Hořím v kameni

doporučuje Karel Škrabal

Jako Do morku vykouřenej vajgl po tobě. S rozkoší psa co ti ve snu olíz záda, píše Marie Jehličková básně. Vrací nás zpět nikoli v čase, ale ke sdělení, že literatura je hlavně dobrodružství. Pravdivé, procítěné. Tak jak to dělali beatnici a žili lidé undergroundu. A jak to ještě před nimi sama s motykou v ruce formulovala na kamenitých políčkách Vysočiny Anna Pammrová. Hořím v kameni se jmenuje kniha, ale název na obálce je vytesán tak, že tam skoro není. ...a než déšť dostříká z okapů venkovských, nad námi vyjde dubnová duha. Přibalte si ji do batohu, až půjdete a s vámi hvězdy jako hlavičky zápalek.

Cena Jiřího Ortena se uděluje autorovi prozaického či básnického díla napsaného v českém jazyce, kterému v roce vydání díla není více než třicet let. Vítěze vybírá odborná porota. Prestižní ocenění se uděluje od roku 1987, od roku 2009 jej organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). Mezi laureáty Ceny Jiřího Ortena patří například Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Sára Vybíralová, Hana Lehečková, Šimon Leitgeb či Vojtěch Vacek. Laureátem Ceny Jiřího Ortena 2023 se stal se svou básnickou sbírkou Andrstán Filip Klega.

Cena Jiřího Ortena 2024 je udělována s podporou Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Magistrátu hl. města Prahy a partnerem je také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt.

Oficiální web: www.cenajirihoortena.cz

SČKN, Mgr. Marcela Turečková, +420 604 200 597, tureckova@sckn.cz, www.sckn.cz

Mediální servis: MgA. Vladana Brouková, +420 605 901 336, vladana.broukova@gmail.com