Velký masakr koček

Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny 20. století. Autor v ní prostřednictvím šesti sond analyzuje myšlení francouzské předrevoluční společnosti 18. století. Ve svém zkoumání vyšel ze všeobecně známých pohádek, tradovaných ve Francii 18. století v nespočetných dialektech, jejichž vliv zasáhl jak elity, tak nejnižší vrstvy. Systematicky studoval a srovnával varianty zaznamenané folkloristy a na jejich základě dospěl k závěru, že jsme schopni odhalit orální tradici, která vyjadřovala určitý sdílený pohled na svět, resp. kulturní vzorec existující na celonárodní úrovni, byť s regionálními variantami. V nejslavnější eseji, jež dala knize její název, Velký masakr koček, zkoumá protest pařížských tovaryšů proti jejich mistrům, vyjádřený brutálním potrestáním koček, jež symbolizovaly sociální a materiální nadřazenost majitelů dílen a jejich manželek. Samotný masakr koček Darnton vnímá jako vybití sociálních frustrací, jež se přetvořilo v tradovaný a v paměti oživovaný rituální akt, k němuž se tovaryši opakovaně vraceli.