Ryba v lidové kultuře

Lidé se už od nepaměti usazovali u vodních toků, přicházeli do kontaktu s rybami a jinými vodními tvory a využívali je pro svou potřebu. Archeologické nálezy jsou k dispozici už od pravěku. Víme, že v paleolitu se užívaly k lovu ryb kostěné harpuny a udice, v mezolitu proutěné vrše, sítě a čluny. V neolitu se objevily už i sítě z konopí a lýka, jednohroté vidlice na úhoře, kamenná závaží k sítím, plováky z kůry nebo ze dřeva, později bronzové a železné udice, kosti a železné nebo kostěné jehly na pletení sítí. V archeologickém materiálu je dostatek dokladů k rybářství v období Velké Moravy. Nejstarší písemné zmínky o rybolovu v Čechách přináší Kosmova kronika v souvislosti se založením Sázavského kláštera (kolem r. 1034). Také zprávy o rybářích v Pomoraví máme už od 11. století, kdy se v hradišťské listině z roku 1078 zmiňuje skupina rybářů mezi poddanými. V Kojetíně bylo v roce 1566 dvanáct rybářů, kteří odváděli na sv. Ondřeje vrchnosti každý 13 grošů. V Litovli se pronájem městského rybářství prováděl na rok, vždy od svatého Vavřince, jednotlivým zájemcům, kteří společně tvořili rybářský cech. Také v Uherském Brodě se po zrušení poddanství ujalo užitku z místních vodních toků město a pronajímalo právo rybolovu na tři roky nejvyšší nabídce.