Rehek domácí - úvaha o stavu vědomí a nevědomí

Formou popularizačně vědecké eseje je hledána souvislost mezi aktivní složkou genetického informačního kódu jako místa tvorby "vědomí" a její "odpadové "složky označované jako "nevědomí". Čím dále ve svém vývoji tvor postoupil, tím bohatší se stalo jeho "nevědomí" a zvýšila se výkonnost složky "vědomí", např.u člověka "nevědomí" představuje celých 98% z více jak tří miliard písmen, zatím co např. rýže vlastní sice dvojnásobek genů při podstatně nižším počtu "písmen", avšak jeden gen u člověka může být tisícinásobně výkonnější v kontrole tvorby bílkovin. Projevy stavu vědomí/nevědomí jsou hledány v pochodech paměti, rozhodování, citového a sociálního cítění. S těmito stavy se setkáme stejně u šimpanze, havrana, slona, nebo delfína, ale i u štěnice, bakterie, nebo rýže.