Ráj, peklo a očistec ve středověkých viděních

Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje sedmnáct nejznámějších textů, mezi nimi např. Dryhthelmovo, Furseovo, Barontovo, Tnugdalovo a Thurkillovo vidění nebo vidění rytíře Oweina o Očistci sv. Patrika. Jedná se o velice významné doklady specificky středověkého žánru, vyprávění revenantů, tedy lidí, kteří zdánlivě zemřeli a při cestě na onen svět jim bylo povoleno nahlédnou do pekla, očistce či ráje. Někdy se takového vidění mohlo dostat člověku ve spánku. Ve všech případech se však jednalo o vyprávění s evidentním moralistickým podtextem, plné hrozivých i fantastických výjevů, jež tak dobře známe z obrazů Hieronyma Bosche a dalších středověkých malířů.