Obojživelníci a plazi/Zoologická encyklopedie

Zoologická encyklopedie je velkolepý průvodce živočišnou říší. Prostřednictvím často unikátních barevných fotografií a zasvěceného textu s množstvím detailů a nových poznatků seznámí čtenáře se světem dvou diametrálně odlišných skupin zvířat - obojživelníků a plazů. Obojživelníci byli první obratlovci, kteří před 360 až 370 miliony let stanuli na souši. Z nich se pak vyvinuli plazi, z nichž někteří se zase stali předky ptáků a savců. Třída obojživelníků zahrnuje na 5 000 druhů rozšířených po celém světě s výjimkou Antarktidy. Nejpestřejší společenství druhů je v teplých a vlhkých tropických pralesích, žijí však také vysoko v horách, dostupují daleko na sever, až za polární kruh, do suchých polopouští a pouští, do podzemních jeskyň a nejrůznějších vod. Pojmenování obojživelníci je velmi přiléhavé, neboť jako jediní obratlovci využívají k životu pevninu a vodu tak pozoruhodným způsobem. Dospělí a dorůstající jedinci žijí obvykle na souši, k rozmnožování a vývoji vajíček, larev či mláďat však většina obojživelníků potřebuje vodu. Plazi žijí na Zemi již přibližně 315 milionů let. Většina druhů obývá tropy a subtropy, v Evropě žije jen 1,5 % jejich celosvětové populace. Ve srovnání s obojživelníky plazi projevují četné pokroky ve stavbě těla i ve způsobu života. Nejsou už závislí na vodě během rozmnožování ani během vývoje larev, protože kladou vejce s kožovitými skořápkami, jež chrání obsah vejce před vyschnutím a jinými nepříznivými vlivy a umožňují hospodaření s vodou a plyny. Vše, co hraje významnou roli v životě ptáků a savců, je u plazů přinejmenším naznačeno, což svědčí o tom, že ve své době byli - a mnozí jsou dodnes - vrcholným dílem přírody.