Hlavou mi proletělo páčidlo

Rich Hall, rodák z americké Montany, je jevištní a televizní komik. Tím víc všechny překvapil, když začal knižně vydávat své krátké prózy. Nesrovnatelně víc než nějakým rozhýkaným šprýmům estrádního baviče se totiž jeho mikropovídky, eseje a fejetonky (či jak jim budeme říkat) podobají dílkům z pera Stephena Leacocka, Jamese Thurbera nebo Woodyho Allena. Vyznačují se stejně rozjívenou neúctou prakticky k čemukoli, smyslem pro absurdní kontrapunkt a odhodláním pálit krátkými dávkami slovního jedu po každé modle, která pošetile vystrčí hlavu. S touhle knížkou se v labyrintu postmoderního světa neztratíte. Kromě mnoha dalšího vám objasní, že správně lézt po žebříčku ze čtyř šprušlí je těžší než odpálit balistickou raketu, a zasvětí vás do tajů koláčnictví (ano, jde o tvorbu oněch koláčovitých grafů, jež vás každý večer v televizi tolik nezajímají). Též se dozvíte, že Steve Fosset se chystá obletět Zeměkouli sám, jen za pomoci svého nafouknutého ega, a dočkáte se nečekaného odhalení v kauze mnohočetných průšvihů v rodině Kennedyových: totiž že prostá blbost ještě není totéž co rodové prokletí.