Emilovy skopičiny

Emil je kluk jako buk, je mu pět let a je to pěkný divoch a paličák. Vypadá sice roztomile – modré oči, buclaté červené tvářičky, světlé kučeravé vlasy – úplný andílek! Ale ve švédské vesničce Lönneberze není jediného človíčka, který by neznal rošťáka Emila a který by se neobával jeho vykutálených kousků. A všichni také dobře vědí, že počet dřevěných panáčků vyrovnaných na poličce v truhlárně Emilova tatínka už přesáhl stovku. Když totiž Emílek něco provede, sedí za trest v truhlárně, přemýšlí údajně o svých prohřešcích a přitom zručně vyřezává legrační panáčky. Skutečně ovšem přemýšlí o nových skopičinách. Všech sto se jich do této knížky opravdu nevešlo, ale ty nejpodařenější v ní zaručeně jsou!