Dialog uměnímFilozofie mimésis v kultuře dialogu

Kniha formou filozofického eseje představuje ucelenou teorii umění. Dokládá, že jsme si navykli vnímat umělecké dílo jako nástroj komunikace, namísto toho, aby pro nás bylo prostorem setkání. Tedy místem pro dialog se sebou samými, s druhým, se zkušeností celého lidstva uloženou v archetypech, s nimiž v umění pracujeme. Kniha vychází z existenciálního pohledu na člověka a rozumí dílu jako odrazu základních otázek lidské existence (smrt, svoboda a rozhodování, osamělost, smysl), jež lze řešit pouze „teď a tady“, nikoliv abstraktně. V uměleckém díle se zračí zkušenost autora i čtenáře či diváka, kteří se tak potkávají na společné ploše, jež překonává odlišnosti našich konkrétních existencí. Umění podle této knihy může být nástrojem k znovuobjevení tváře druhého a otevření situace dialogu, která nám pomůže rozvíjet vzájemné porozumění. Dnes, v době nastupujícího nacionalismu, stavění bariér a překážek a zdůrazňování odlišností, je toto vyznění knihy jasnou zprávou o tom, že umělecké dílo je vždy angažované – protože otevírá univerzalitu lidství. Publikace je shrnutím autorovy pedagogické a teoretické činnosti v poslední době.