Co mě maminky (ne)naučily

Kdo v 60. letech sledoval slavnou rozhlasovou Houpačku, díky níž měli posluchači jednu z mála možností se seznámit se světovými hity a s tím nejlepším z domácí tvorby, ví, co znamenalo být vysílán v tomto prestižním pořadu. A právě v něm zazněla něžná Ovečka mladé Petry Černocké, která si získala posluchače svou milou svěží melodií a začínající zpěvačce, autorce textu i hudby, otevřela cestu k úspěchu. Zanedlouho poté se stala jednou z našich nejúspěšnějších zpěvaček. Ovšem cesta ke slávě a uznání málokdy bývá snadná a přímočará. Je třeba vypořádat se s mnoha problémy, ať profesními či osobními. Petru třeba sice přijmou do Semaforu, ale teprve tam se zjistí, že technika, kterou si osvojila, ji málem připravila o hlas. V knížce, jejíž poněkud zašifrovaný název naznačuje mnohé, sledujeme zpěvačku od jejího dětství přes studentská léta strávená na konzervatoři, působení ve skupině Kardinálové, v divadle Semafor a dále jako slavnou Saxanu a oblíbenou zpěvačku, jejíž nejedna písnička se stala hitem. Souběžně s profesními příběhy nám dává nahlédnout i do svého soukromí. S patřičným nadhledem a jistou dávkou humoru vypráví o životních poznáních a zkušenostech, těch hezkých i smutnějších. Dozvíme se, co pro ni znamenalo narození dcery Báry, jak její život ovlivnilo přátelství s lidmi, jichž si hluboce váží, a muži, kteří vstoupili do jejího života…