Chci se stát kočkouAntologie současné korejské prózy

Na přelomu tisíciletí padla i v tradiční jižní Koreji většina bariér a tabu. Poměrně rychle se vytratila ta specifika národní literatury, na kterých generace spisovatelů lpěly jako na základní hodnotě. Dnešní autoři se tématy i zpracováním přiblížili světu, včetně zcela nově definovaných kritérií úspěchu. Literatura je vnímaná v celosvětovém kontextu, mizí role spisovatele jako mravního vzoru a vychovatele lidu, literatura nemusí vystupovat jako ochranitelka a nositelka tradice. Píše se – jako všude – pro obživu a pro slávu, původní magická moc slova je zapomenutá a odsunutá na hromadu nepotřebného předglobalizačního harampádí. Znamená to i boření tisíciletých mýtů, předsudků a poněkud pokryteckého dělení literární produkce na vážnou, tedy pravou, a odpad. I proto je současná scéna tak rozmanitá a barevná. Výběr titulů této knihy byl veden kvalitou s úmyslem poukázat na nejnovější trendy jihokorejské prózy. Zastoupeni jsou v ní autoři klasičtí i autoři bestsellerů ve věkovém rozpětí téměř čtyřiceti let. Jsou zde prózy intelektuální, korejské svým tématem i prostředím, ale i vyloženě oddechové, bez nároku na nesmrtelnost a bez ambice se jí přiblížit. U mnohých zůstala „korejská“ pouze jména protagonistů, některé prózy by se mohly odehrávat ve zcela jiném prostoru s nekorejskými postavami. O třech autorech výboru se mluví v souvislosti s neustále aktuální diskusí o prvním korejském nositeli Nobelovy ceny za literaturu, dvě ukázky pocházejí od spisovatelek, ne ovšem těch, které se zaměřily na uspokojování konzumních potřeb žen.