Bohyně malých vítězství

Institut pokročilých studií, Princeton, 1980. Ředitel pověří mladou dokumentaristku Annu Rothovou, aby získala archiv Kurta Gödela, nejuzavřenějšího a nejuhrančivějšího matematika 20. století. Anna se proto musí spřátelit s ovdovělou Adélou Gödelovou, známou fúrii, která archiv, vědecky neobyčejně cenný, odmítá vydat, zřejmě proto, aby si vyřídila staré účty s princetonskou vědeckou komunitou. Hned při prvním setkání Adéla Anniny úmysly prohlédne. Proti očekávání ji nevyhodí, ale určí pravidla hry. Stará paní ví, že brzy zemře, a potřebuje vyprávět příběh, který nikdo nikdy nechtěl slyšet. Od zářivé Vídně třicátých let po poválečný Princeton, od anšlusu po maccarthismus, od konce pozitivistických ideálů po nástup nukleárních zbraní tak Anna objevuje životní dráhu génia, který neuměl žít, a ženy, která uměla jen milovat. Albert Einstein s oblibou říkával: „Chodím do práce jen proto, že mám to privilegium vracet se domů pěšky s Kurtem Gödelem.“ Gödel, málo známý laické veřejnosti, prožil bájný život: život boha na Olympu, jímž byl poválečný Princeton, a zároveň život obyčejného smrtelníka postiženého nejhoršími bludy šílenství. První román Yannick Grannecové je barvité vylíčení 20. století, óda na lidského génia a hluboké zamyšlení nad láskou a smrtelností.