Básně a brundibásně

Dílo Jiřího Pištory zcela jistě představovalo jeden z posledních podstatných vydavatelských dluhů české literatury. Zvláště dvě první Pištorovy sbírky ze šedesátých let jsou dnes prakticky nedostupné. Paradoxní je, že tato stále živá poezie už dvě desítky let „ležela“ zpracována zkušeným editorem. Nakladatelství Host nyní přichází s edicí, která obsahuje tři Pištorovy básnické sbírky včetně básní určených dětem, nejpodstatnější esejistické práce, i oddíl „dokumentů.“ K rysům autorovy poetiky patří záznamy samoty a odcizení a z nich pramenící úzkosti. Pištorova poezie je osobitou výpovědí o hledání pevného místa ve světě, který ztrácí svou logiku, o životě, který přináší více otázek, než skýtá odpovědí. Je dílem, jehož nadčasové vyznění je stvrzeno pečetí autorovy tragické smrti.