Bůh, náš OtecŽivot Božích synů jako cesta uzdravení

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího… Tak to vyznáváme při každé nedělní bohoslužbě a už od nejútlejšího dětství, či případně od prvních kroků na cestě za Kristem, se učíme oslovovat tohoto všemohoucího Boha slovy „Otče náš“. Je však synovský (resp. dceřiný) vztah k nebeskému Otci též tou nejzákladnější osnovou, na níž je utkáván náš běžný každodenní život? Není víra v Boha Otce pouze jednou ze vznešených pravd, k nimž se sice hlásíme, ale pro jistotu (či z velké úcty) je radši necháváme bezpečně uloženy někde ve skřínce se svátečními šaty? Francouzský dominikán Jean-Claude Sagne ve své knize ukazuje, že víra v Boha Otce mezi sváteční a tudíž málo používané oděvy rozhodně nepatří. Ukazuje, jak živý vztah k nebeskému Otci prozařuje všechny oblasti lidského života a naplňuje je svobodou a radostí.